Foto Míša

13. srpna 2008 v 16:17 | míša |  Něco o nás
tak konečně jsem se dosala k tomu abych sem dala mojí fotku ... Zuzky bohužel nemám ale bude určo ...
 


Kosa a Koně

3. května 2008 v 11:24
Koně
Franto, kouří tvoji koně.
Ne.
Tak to ti hoří stáj!
Kosa
Jdou takhle dva maníci po silnici a najednou kolem nich projede bezhlavý motorkář. Ten první se za ním ohlédne pokrčí rameny a jde dál. Když kolem nich projede druhý bezhlavý motorkář, začíná mu to být divné, ale ignoruje to a jde dál. Když kolem projede už třetí bezhlavý motorkář, otočí se na kamaráda a říká mu: Hele Franto, neměl by sis tu kosu přehodit na druhý rameno?

Ze žákovských knížek 2

3. května 2008 v 11:23 |  Vtipy a další
Ze žákovských knížek 2
Při hodině hraje mariáš, hlásí dvacet, nemá krále a pak haĺasitě nadává.
Sahá dívkám na mléčné vaky.
Bez povolení padá ze židle.
Váš syn nic neprovedl a to je podezřelé.
Chodil po třídě s pornem a vybíral korunu pro nakouknutí.
Spal při hodině tak tvrdě, že ho neprobudil ani příchod pana ředitele, který strašně dupe a funí.
Poznámka učitele: Umýt, smrdí! Odpověď otce: Nečuchat, učit!
Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu hudební výchovy.
Vědomosti vaší dcery se rovnají nule, pro postup do vyššího ročníku je potřeba, aby je minimálně zdvojnásobila.
Sebral třídní knihu nechce ji vrátit a žádá výkupné.

Ze žákovských knížek 1

3. května 2008 v 11:22 |  Vtipy a další
Ze žákovských knížek 1
Dívá se na mne skrz prsty....
Má pod lavicí žirafu a ta kouří!
Na hodinu fyziky přišel o 45 minut později.
Zamkl učitelku chemie do fyzikárny.
Při hodině sexuální výchovy se mu postavil tak, že nadzvedl lavici.
Neměl žákovskou knížku a odmítal mi ji dát.
Je drzý, nekulturní, vychatralý a pravdomluvný.
Směje se mi do očí za mými zády.
Lezl na třímetrový strom do výšky deséti metrů.
Háže z okna mandarinky! Hruška

Neuznaná plemena psů(český strakatýpes, pražský krysařík, chodský pes)

20. dubna 2008 v 19:06 |  Neuznaná plemena

Neuznaná plemena psů(český strakatýpes, pražský krysařík, chodský pes)

Mají své standardy, zastánce, sportovní soutěže - ale přesto nejsou uznána mezinárodní kynologickou organizací FCI. Představíme vám několik plemen, která nebyla oficiálně uznána, a přesto mají své příznivce - u nás i ve světě. Z českých luhů a hájů představujeme tři zatím neuznaná plemena.

Český strakatý pes

Z českých luhů a hájů představujeme tři zatím neuznaná plemena.
Prvním je český strakatý pes (dříve Horákův laboratorní pes), označovaný běžně jako strakáč. Plemeno bylo vyšlechtěno v padesátých letech 20. století kynologem Františkem Horákem ve fyziologickém ústavu ČSAV v Praze. Plemeno není uznáno mezinárodní kynologickou organizací FCI. V současné době je stále málopočetné, přesto se chovatelská základna postupně rozšiřuje. Český strakatý pes se významně zasloužil o výzkum takových chorob jako epilepsie a dědičnost chudozubosti, i o založení strakatého zbarvení. Na jednom z českých strakatých psů byla v Česku provedena první transplantace ledviny.
Plemeno má přátelskou povahu, mírnou k lidem, psům i ostatním zvířatům. Je to pes nenáročný, vhodný k domu se zahradou i do bytu, velmi dobře se přizpůsobí svému majiteli. Jedná se o typického rodinného psa, lehce se učí, nemá sklon k dominanci. Protože je velmi vytrvalý a aktivní, vyniká v agility a dalších kynologických sportech.
Vzhled strakáče je atraktivní, působí živě a vesele. Existují dvě základní barevné varianty srsti, černo-žluto-bílá a hnědo-žluto-bílá. Základovou barvu (černou nebo hnědou) doplňuje grošování (žluté a hnědé či černé tečky v bílých plochách). Srst českého strakatého psa může být krátká i dlouhá.

Chodský pes

Chodský pes je české národní plemeno se zajímavou historií. Oficiálně vznikl v roce 1985, kdy ho zregeneroval ing. Jan Findejs. Již začátkem 20. století se však jeho hlava dostala do znaku českých skautů, ještě před tím ho maloval Mikoláš Aleš a Chodům pomáhal při práci snad již ve středověku.
Od roku 1985 je to oficiálně uznané české národní plemeno. Bylo šlechtěno tak, aby se co nejvíce podobal dochovaným vyobrazením, ale musel se také odlišit od již schválených plemen z jiných zemí. Barvu srsti má černou s rezavým pálením, dlouhá srst tvoří okolo krku hřívu. Střední velikost, temperament a učenlivost ho předurčují pro služební výcvik, výcvik záchranářský, agility, ale může najít své uplatnění i jako pes tažný nebo doprovodný.
Chodský pes nabízí svému majiteli řadu výhod. Je ovladatelný, nepere se s jinými psy, jeho dlouhá srst nevyžaduje náročnou údržbu, dobře hlídá, nemívá zdravotní problémy. Velikostí se hodí do bytu lépe než jiná ovčácká plemena. Neublíží dětem ani jiným domácím zvířatům.
Na druhou stranu ale potřebuje zaměstnání odpovídající jeho temperamentu. Ideální je třeba agility, turistika (pěší i na kole), záchranářství apod. Pro klasický služební výcvik sice má o něco menší vlohy než německý ovčák, přesto však počet choďáků se zkouškami rychle stoupá.
Chodský pes je středně velký, dlouhosrstý pes ovčáckého typu. Od belgického či německého ovčáka se odlišuje černou barvou s rezatými znaky, hřívou srsti okolo krku a hlavy a menší velikostí. Je náruživý sportovec, dobrý hlídač a neúnavný pracant.
Pražský krysařík
Je to společenské plemeno psa původem z České republiky. Ačkoliv je známé již asi od 8. století, stále se nestalo uznaným plemenem zařazeným do klasifikace FCI. Ale jeho oblíbenost v poslední letech stále stoupá a to nejen kvůli jeho roztomilé velikosti. Tento psík je velmi čilý a temperamentní. Vyniká svou ostražitostí, výborným čichem a láskou ke svému pánu.
Ve středověku byli chováni v domácnostech k chytání krys, potkanů a dalších hlodavců. Později, v době kanalizace, se ve městech stali domácími mazlíčky, ale na venkově stále plnili úkol chytat hlodavce a hlásit příchozí. Podle dobových vyobrazení byl pražský krysařík častým hostem při královských hostinách.
Mezi další tzv. neuznaná plemena chovaná v ČR patří: Český horský pes; Bílá kolie; Hahoacu; Americký buldok; Americký Mini-Pei; Pudl vícebarevný; Patterdale teriér; Lajka karelo-finská; Barevný boloňský psík; Moskevský strážný pes; Louisianský leopardí pes; Eskymácký pes; Burský buldok; Dlouhosrstý vipet; Chrtána Borzaja a Americký bezsrstý teriér. Některá z nich si krátce představíme také příště.

Neuznaná plemena psů II. (americký buldok, lousianský leopardí pes, americký bezsrstý pes)

20. dubna 2008 v 19:05 |  Neuznaná plemena

Neuznaná plemena psů II. (americký buldok, lousianský leopardí pes, americký bezsrstý pes)

V minulém čísle jsme si představili tři představitele tzv. neuznaných plemen, která se chovají v České republice. Dnes se podíváme na americký kontinent na další tři, která mají svou americkou "příslušnost" už v názvu

Americký buldok (American bulldog, AB)


U nás stále ještě málo známé plemeno, i když má velmi starý původ. Za dlouhou dobu své existence už byl i na hranici vyhynutí. Přes své jméno pochází z Anglie a do Ameriky se dostal až s prvními přistěhovalci. Původně byl využíván pro práci na farmách a o cílevědomý chov nebyl ze strany rančerů, honáků dobytka ani dělníků žádný zájem. Pracoval jako pomocník na farmách s dobytkem, domácí hlídač a pomocník při lovu. Byl vystavován každodennímu nebezpečí zranění a krmen odpadky, ale možná právě proto se psi, kteří přežili takové podmínky, postarali o kvalitní základ dnešních amerických buldoků.
Až koncem osmdesátých let 20. století se díky několika nadšencům začal dostávat do širšího povědomí lidí a jeho obliba stále roste. Ve své dnešní podobě je americký buldok považován za národní plemeno, i když není uznáno FCI, a dokonce se stal maskotem amerických námořníků.
Dospělý pes váží od 42 až 63 kg, fena od 35 až 50 kg. Poměrně značné rozmezí je dané tím, že při šlechtění amerického buldoka byl kladen důraz na vlohy k práci, nikoliv na vzhled. Buldoci potřebují důsledné vedení silné osobnosti a pak jsou dokonalými rodinnými psy, kteří milují i děti. Americký buldok je silný, atletický, mohutný pes střední velikosti. Pohybuje se lehce a dynamicky, je inteligentní a zvědavý, neohrožený a nebojácný, aniž by jevil známky zbytečného nepřátelství nebo dokonce přehnané agresivity.
(více na www.snug.wz.cz)

Louisianský leopardí pes (Louisiana Catahoula, LC)


Také louisianský leopardí pes se používal v americkém státě Luisiana především jako pes dobytkářů a dřevorubců. Osvědčil se především jako skvělý pes ovčácký, ale také hlídací, strážní a lovecký pro lov mývalů, veverek, jelenů a divokých kanců. V poslední době se spíše upřednostňuje jeho společenská povaha, ale stále je všestranným pracovním psem, jehož skvělého čichu využívá dokonce i policie.
Catahoula je houževnatý, rychlý a vytrvalý, což byly vlastnosti nutné k tomu, aby pes stačil honákům dobytka na koních. Má silně vyvinutý teritoriální smysl a neochvějně brání stádo i příslušníky rodiny. Nedoporučuje se nikomu vstupovat na pozemek, kde hlídá. Kromě bránění území může ještě vystupovat agresivně vůči cizím psům. Je nezávislý a sebevědomý a pro tyto vlastnosti je americkými farmáři oceňován dodnes. Při jeho výchově se osvědčuje kombinace chvály, lásky, vytrvalosti a důslednosti, majitel by měl vytrvale prosazovat své dominantní postavení, jinak může vzhledem k síle psa očekávat značné potíže.
Chovatelé se shodují v tom, že LC není psem vhodným do města, protože potřebuje volný výběh ve velkém prostoru a dostatek zaměstnání. Pro sportovně založeného člověka je dokonalým partnerem, protože například sportem dostane pes dostatek podnětů pro to, aby se nenudil. Ideálním zaměstnáním pro leopardího psa je sport, hlavně agility, canicross, dog-trekking a jiné vytrvalostní sporty.
Catahoula je střední až větší velikosti, osvalený a elegantní. Psi měří od 55,5 do 66 centimetrů, fenky jsou menší zhruba o 6 cm. Srst je krátká až středně dlouhá. Z barev srsti se upřednostňuje leopardí, může být modrá, šedá, černá, játrová, červená, bílá a skvrnitá. Znaky mohou být černé, bílé, tříslové, červené nebo žlutohnědé. Jednobarevné zbarvení je přijatelné černé, žluté, červené a čokoládové. Nic výjimečného není ani to, že jedno oko může být modré a druhé hnědé.
(více na www.catahoula.websnadno.cz, www.bartlet.cz)

Americký bezsrstý teriér (American Hairless Terrier, AHT)


Na rozdíl od mnoha jiných naháčů se původ plemene dá přesně určit rokem 1972, kdy se jisté krysí teriérce narodilo holé štěně. Fenka měla v dospělosti další bezsrstá štěňata a stala se tak zakladatelkou nového plemene. Zpočátku se tito nazí teriéři řadili jako bezsrstá varianta mezi krysí teriéry, ale od 1. ledna 2004 je v Americe uznáváno nové samostatné plemeno AHT. V současné době šlechtění tohoto plemene pokračuje, přičemž jde především o snahu udržet temperament typický pro teriéry.
Americký bezsrstý teriér je inteligentní, ostražitý, hravý a milující pes. Je velmi živý a zvídavý. Je vynikajícím společníkem pro kohokoliv, zvláště pro postarší seniory a jistě také pro alergiky. Je snadno ovladatelný a dobře vychází s kýmkoliv - tedy i s ostatními psy a dokonce i s kočkami. Miluje lidskou společnost a s nadšením se vrhá do jakékoliv činnosti včetně agility.
Toto plemeno se rodí osrstěné, ale u budoucích naháčů je srst řidší a přibližně do osmi týdnů zcela zmizí. Američtí bezsrstí teriéři jsou recesivní homozygoti, takže například ze spojení dvou nahých jedinců se nemůže narodit osrstěné štěně. Bezsrstost plemene je dokonalá, nikde se nemusí doholovat. Kůže je na dotek teplá, krásně jemná až plyšová. Jsou přijatelné všechny barevné rázy kromě barvy merle, vzácné je černé zbarvení, které pochází z jediné vývojové linie v USA. Lysost AHT přitom nezpůsobuje chudozubost. Péče o bezsrstá plemena a tedy i o AHT má svá specifika: Doporučuje se chránit je před úžehem i před chladným počasím, psi by měli být koupáni jednou až třikrát týdně a pokud mají příliš suchou kůži, mají být ošetřováni emulzí bez lanolinu.
Tělo amerického bezsrstého teriéra má výšku od 25 do 41 centimetrů a jeho hmotnost se pohybuje od 4 do 7 kilogramů. Je dobře osvalené, s preferovaným poměrem délky těla k výšce 10:9. Pohyb je hbitý a rychlý.
(více na www.puntovalentino.com)
Mají své standardy, kluby, zastánce, sportovní soutěže - ale přesto nejsou uznána mezinárodní kynologickou organizací FCI. Ovšem i plemena oficiálně neuznaná mají své příznivce u nás i ve světě. Příště si povíme o dalších.

Rány a popáleniny

20. dubna 2008 v 15:34 |  Nemoci a úrazy psů

Rány a popáleniny

V Á Š P E S
Rány a popáleniny
Nejčastější zranění psů je pokousání jiným psem a řezné rány na polštářcích tlapek.Objevíte-li na srsti krev, hledejte nejprve poraněné místo. Není-li viditelné, prohmatejte chomáče srsti přilepené krví na kůži.
Způsob ošetření
1. V nutných případech ostříhejte srst v místech poranění
2. Zastavte krvácení
3. Pokud možno přiložte na ránu obvaz
4. Uklidněte psa. Zavolejte veterináře
Popáleniny a jejich ošetření
Popáleniny psů jsou většinou způsobeny opatřením vroucími nebo žíravými tekutinami, ale také pádem do vroucí lázně - elektrickým proudem (překousnutím vodičů) - omrznutím.
Způsob ošetření
1. Pokud má pes ještě na srsti kapalinu, která ho popálila, důkladně ho osprchujte studenou vodou.
2. Popálené nebo poleptané místo potřete mastným krémem (vazelínou)
3. Uklidněte psa (šok). Spojte se s veterinářem.
Zastavení krvácení
Krvácení zastavujte tak, že na postižené místo přiložte tampon tlakového obvazu a pevně převažte. Když krvácení nepřestává, přiložte polštářek s obvazem na tato místa:
Přední končetina - místo, kde ramenní tepna probíhá nad kostí na vnitřní straně lokte
Zadní končetina - místo, kde stehenní tepna probíhá pod stehenní kostí na vnitřní straně stehna.
Ocas - kostrčová tepna na spodní straně ocasu.
Hlava a krk - silně přitlačte prst do jamky, kde krční tepna prochází plecí (tlakový obvaz nestačí)
Přikládání obvazu
Obvaz ránu chrání a udržuje v čistotě, dokud ji neprohlédne veterinář. Potřebujete savý tampon, který si zhotovíte z tylu, gázy, utěrky, čistého kapesníku, ale nepoužívejte vaty, její vlákna se zachycují v ráně.
1) Co nejvíc ránu stáhněte a přiložte na ni tampon.
2) Ránu několikrát převažte pružným obinadlem kolem jiných částí těla
3) Obvaz upevněte zásadně lukoplastem, nikdy gumovými úchytkami, mohly by přerušit krevní oběh.
Obvázání oka
Povrch oka nesmí oschnout,proto přikládejte vždy jen vlhký obvaz. Důkladně navlhčete tampon nebo polštářek v teplé vodě a přiložte na postižené oko. Upevněte pružným obinadlem kolem hlavy tak, že ho obtočíte kolem ucha, aby se neuvolnil.
Obvázání nohy
1. Kousky vaty vložte psu mezi prsty a pak celou nohu obalte vatou. Vyloučíte tak nebezpečí, že pevným obvazem přerušíte v noze krevní oběh.
2. Na poraněné místo přiložte tlakový obvaz a upevněte náplastí.
3. Přes obvaz natáhněte sáček z PVC a ponožku. Celý tento obvaz připevněte lukoplastem na "zápěstí".
Obvázání ran na těle
Existuje několik technik, jak obvazovat poranění hrudníku nebo břicha:
· Sterilní krycí obvaz můžete připevnit na hrudník a na přední nohu.
· Kdyby tento obvaz dobře nedržel, vystřihneme z plátna čtverec s "pásky", jimiž obvaz připevníme na hřbet psa.
· Proti sesmeknutí pojistíme tento obvaz ještě šátkem nebo jiným vhodným kusem látky, konce přetáhněte na hřbet a zakroutíte, aby obvaz těsně přilnul. Cestou na ošetřovnu obvaz přidržujte na správném místě.
Ošetřování vymknutí
Větší psi jsou náchylní k vymknutí kloubů. Stejným způsobem ošetřujte také namožené svaly. Nejdůležitějším činitelem ošetřování velmi těžkých vymknutí je klid trvající několik týdnů až měsíců.
Způsob ošetření
1. Na vymknutý kloub okamžitě přiložte studený obklad - vatu nebo kus látky namočený ve studené vodě. Obklady vyměňujeme po 20 minutách.
2. Po několika hodinách vystřídejte studené obklady teplými (namočenými ve vodě tak teplé, kolik snese hřbet naší ruky).
3. Končetinu ovažte pružným obinadlem.
Přikládání dlah
Přikládání dlah je náročná procedura, ale máte-li dojem, že si váš pes zlomil nohu, je správné jí dát do dlah. Budete potřebovat vatu, dlahy a obinadlo. Končetinu upravte do normální, pokud možno natažené polohy, a obložte ji vatou, čím více, tím lépe.
1) Vatovými obkladem se zmenšuje otok. Pokládejte ji okolo nohy co nejdále dolů i nahoru ve vrstvě asi dvakrát tak silné, jak silná je noha.
2) Jakmile je celá končetina pokryta vatou, přiložte na každou stranu dlahu a pevně ji obvažte obinadlem. Spojte se s veterinářem.

Nehody a úrazy

20. dubna 2008 v 15:34 |  Nemoci a úrazy psů

Nehody a úrazy

VÁŠ PES
Nehody a úrazy
Jednou z nejhorších věcí, které mohou vašeho psa postihnout, je dopravní nehoda. Manipulace se zraněným psem na místě nehody je záležitostí pro veterinárního lékaře - někdy je nutné vyprošťovat psa zpod havarovaného vozidla. Obecně však platí neztrácet zbytečně čas čekáním na zvěrolékaře. Veterinární lékař mívá v brašně pouze potřeby pro domácí návštěvy, ale speciální nástroje jsou na ošetřovně. Přepravu zraněného psa na veterinární ošetřovnu oznamte telefonicky předem. Nebude-li veterinář osobně přítomen, může dát pokyny personálu ošetřovny, co je třeba dělat, než se vrátí.
JAK POSTUPOVAT PŘI NEHODÁCH
1) Nepodlehněte panice. Opatrně se ke psu přibližujte a konejšivě naěj( nejlépe, když je to sám majitel psa).
2) Opatrně psu nasaďte vodítko zhotoveného z opasku nebo kusu šňůry.
3) zhotovte improvizovaný náhubek.
4) Přesvědčte se, že se nemůže uvolnit.
5) Poskytněte nezbytnou první pomoc.
Pozorně sledujte:
- Srdeční činnost (na levé straně hrudníku)
- Dýchání
- Silné krvácení
- Lapání po dechu
- Bledost dásní
- Neschopnost udržet se na nohou
- Viditelné zlomeniny
6) Telefonicky informujte veterinárního lékaře o zjištěných příznacích.
7) Opatrně psa přeneste na bezpečné místo.
ZÁKLADY VYBAVENÍ LÉKÁRNIČKY PRO PRVNÍ POMOC
Mnohé věci za vaší příruční lékárničky jsou vhodné i pro psa, ale mějte pro něj raději lékárničku zvláštní.
1) Nůžky s tupými hroty.
2) Rtuťový teploměr (jiný než používáte v rodině).
3) Pinzeta.
4) Obinadlo široké 5 až 10 cm.
5) 5 cm široká náplast.
6) Sterilní gáza.
7) Vata.
8) Staré ponožky.
9) Sáčky PVC.
10) Antiseptická mast.
11) Antiseptický roztok.
12) Vatové tampony na špejli.
13) Kaolinové tablety nebo roztok.
14)Zinková mast.
15) Roztok na výplach očí.
16) Roztok načištění uší.
17) Zdravotnický tekutý parafín.
IMPROVIZOVANÝ NÁHUBEK
Zraněný a vyděšený pes, který trpí bolestmi, někdy kouše, takže improvizovaný náhubek je rozumná ochrana. Zhotovte ho z obinadla nebo z kravaty (kožený opasek je příliš nepoddajný). Sledujte, zda pes nemodrá nebo nedostává dýchací obtíže. Jinak byste museli náhubek povolit, rozevřít tlamu a vytáhnout jazyk. Náhubek nechte povolený a držte psu hlavu v klíně.
· Nikdy nenasazujte náhubek psu, který má zraněný hrudník nebo dýchací obtíže
· Nikdy nenechávejte psa s náhubkem o samotě, pokusí se ho strhnout.
· Nikdy nenasazujte náhubek krátkonosým plemenům - vyvolali byste u nich dýchací obtíže
1) V polovině obinadla nebo kravaty udělejte pevný uzel tak, aby vysel dolů, asi 20 cm nad ním uvažte další, volný uzel.
2) Smyčku, která vznikla mezi uzly, nasaďte psu co nejdále za čenich. Druhý uzel pevně utáhněte tak, aby se první uzel zachytil pod sanicí.
3) Napněte volné konce na obě strany, překřižte je pod sanicí, oviňte kolem hlavy a vzadu zavažte na volnější dvojitý uzel.
Šok a kolaps
Jestliže pes upadne po nehodě do bezvědomí, váš rychlý zákrok mu může zachránit život. I pes, který neztratil vědomí, však mohl utrpět šok. Příčinou kolapsu je :
- epileptický záchvat
- akutní infekce
- srdeční onemocnění
- otrava
- cukrovka
- oslepnutí,úpal
- úraz při nehodě
- krvácení
Je zakázáno
· podávat psu alkohol
· hýbat psem víc, než je nezbytné
· zdvihat nebo podpírat mu hlavu
· cokoliv vkládat psu do tlamy

Přenášení poraněného psa

Zraněného psa přenášíme s největší opatrností a šetrností. Za nosítka nám poslouží přikrývka, kabát, prostěradlo. Nejlepší je, když alespoň dva další lidé pomáhají podržet psu hlavu, hřbet a pánev (nejsou-li po ruce, přesuňte psa postupně na přikrývku)
1) V nezbytných případech nasaďte psu náhubek a vodítko, rozprostřete přikrývku a s cizí pomocí na ni psa přeneste.
2)V přikrývce zdviháme poraněného psa a třetí osoba mu podpírá páteř, aby se neprohýbala, když ho opatrně přenášíte do vozu.
Jak postupovat při bezvědomí psa
1. Zákrok při šoku. Položte psa na teplé a klidné místo a přikryjte ho, můžete k němu položit ohřívací láhev s teplou, nikoli vařící vodou.
2.Kontrola dýchání. Při nepravidelném dechu (nebo když pes přestane dýchat):
- povolte obojek
- otevřete psu tlamu odstraňte mu z tlamy všechny cizí předměty, sliny, krev nebo zvratky
- zaveďte umělé dýchání
3. Kontrola tepu. Je-li tep nehmatný, přitiskněte bříška prstů na levou dolní část hrudníku těsně nad loktem. Nenahmatáte-li puls ani zde a pes nereaguje, začněte srdce masírovat tak, že prudce stlačíte levou stranu hrudníku - jedenkrát za sekundu (pokud se srdeční činnost přeruší na 3-4 minuty, dochází k trvalému poškození mozku). Zaveďte umělé dýchání.
4. Ošetření krvácení. Každé velké krvácení musíte zastavit.
5. Fixace zlomených kostí
6. Kontakt s veterinářem. Zajistěte okamžitě veterinární vyšetření.
Umělé dýchání
1. Přesvědčte se, zda jsou dýchací cesty volné, tlama otevřená a čistá a jazyk vytažený.
2Položte obě ruce na hrudník v krajině žeberní a .silně, ale citlivě ho stlačte směrem dolů, abyste vytlačily z plic vzduch.
3. Opakujte v pětisekundových intervalech.
Křeče
Nejčastější příčinou je epilepsie. Těsně před začátkem záchvatu je pes obyčejně neklidný. Příznaky:
- pěna u tlamy
- kolaps a mdloby
- močení a vyprazdňování
- pádlování nohama
Jak postupovat
1. Pokud jste nevěděli, že váš pes je epileptik, okamžitě volejte veterináři.
2. Ověřte si, zda pes leží na bezpečném místě, z dosahu elektrického vedení.
3. Ověřte si, zda má pohodlí, povolte obojek a eventuálně ho přikryjte. Nedotýkejte se ho, dokud záchvat neskončil.
4. uložte psa v tiché a temné místnosti.
5. Záchvat by neměl trvat díle než 5 minut. Po skončení záchvatu očistěte psu tlamu od pěny a slin, srst od výkalů a moče.
6. Dejte mu napít, ale nekrmte ho mnoho, dokud se jeho stav neznormalisuje. Dopřejte mu odpočinek v klidném prostředí.
7. Řiďte se pokyny veterináře a navštivte ho, nebo vyčkejte jeho příchodu.
Utonutí
Jak dostanete psa na břeh, co nejrychleji odstraňte vodu z plic.
Malý psi: Zdvihněte psa na zadní nohy a držte ho hlavou dolů, můžete s ním i opatrně zatočit. Druhá osoba mu otevře tlamu a tiskne hrudník.
Větší psi: Uchopte psa jednou rukou kolem břicha pod žebry. Přehoďte si ho přes rameno, rozevřete mu tlamu a tiskněte hrudník. Nepokoušejte se mávat těžkým psem, neboť mu způsobíte vymknutí kloubů nebo mu přetrháte šlachy.
Úpal
Necháte-li v horkém počasí psa v nevětraném automobilu, může dostat úpal. Upadle do bezvědomí,nebo velmi těžce dýchá s pěnou tlamy.
Zákrok
1. Otřete pěnu u tlamy
2. Namočte celého psa do studené vody
3. Pospěšte do ordinace veterináře,kde bude ošetřování pokračovat dalším přídělem studené vody, léky pro povzbuzení a kortizonem. Zajistěte okamžitě veterinární vyšetření.
Cizí těleso v tlamě
Přidržte psa, pokud je to možné, otevřete mu tlamu jako při podávání tabletek a zjistěte, kde se cizí těleso zachytilo. Není-li to pro vás nebezpečné, vytáhněte předmět svými prsty nebo štíhlými kleštičkami. Když se vám to nepodaří, vyzkoušejte tuto metodu jako při vylévání vody z plic. Pokud ani to nepomůže, okamžitě vyhledejte veterináře.
Cizí těleso v oku
Nedovolte psu, aby se škrábal na oku. Není-li vyhnutí,navlékněte mu na přední nohy ponožky vycpané vatou. Fixujte psa, palcem a ukazováčkem zdvihněte oční víčko, abyste zjistili umístění cizího předmětu. Pokud se do oka zabodl, nedotýkejte se ho a okamžitě vyhledejte veterináře. Zachytil-li se cizí předmět na povrchu oka, pokuste se ho odstranit vyplachováním.
Cizí těleso v krku
V hrdle v dýchacích cestách psa se může vzpříčit úlovek dřeva nebo i míček. Jestliže je ucpán hltan, nastanou dýchací obtíže a pes může uhynout. Pokuste se překážku odstranit stejným způsobem jako při tonutí, ale při neúspěchu musí zakročit veterinář a těleso odstranit při lokálním umrtvení.
Otravné látky
Náhodné otravy psů jsou celkem vyjímečné, ačkoliv pes je při požírání potravy méně náročný než kočka a často pozře noho škodlivých věcí. Přiotrávit se může také tím, že olizuje a spolyká otrávené látky,jimiž byla ošetřována jeho srst. Příznakem otravy je:
- akutní zvracení
- bezvědomí
- prudké záškuby svalů
- křeče
- slabost
- krvácení
Zákrok
1. Zabraňte dalšímu požití jedu, spláchněte zbytky jedovaté látky ze srsti.
2. Poraďte se okamžitě s veterinářem
3. Domníváte-li se, že znáte zdroj otravy, odneste vzorek jevu i s obalem veterináři.
Neztrácejte čas tím, že se pokusíte léčit psa sami - k terapii bude určitě zapotřebí speciálních léčiv. Veterinář poradí, abyste psa přinutili některým dávidlem ke zvracení. To je však účinné jen tehdy, od pozření otrávené potraviny neuplynul čas delší než půl hodiny. Vhodná dávidla: prací soda (uhličitan sodný ve tvaru hrášku), nikoli kaustická (leptavá), (hydroxid sodný), teplá slaná voda, hořčice zředěná studenou vodou.

Cizopasníci

20. dubna 2008 v 12:33 |  Nemoci a úrazy psů

Cizopasníci

V Á Š P E S
Cizopasníci
Rozlišujeme dva druhy psích parazitů: Ektoparazity (vnější-žijí na kůži psa) - vši, blechy, klíšťata a endoparazity (vnitřní- žijí v těle hostitele) škrkavky, tasemnice a měchožil zhoubný.
Většinu ektoparazitů můžeme likvidovat vhodnými insekticidními spreji a krémy. Spolehlivou ochranou je úzkostlivá čistota, pravidelná koupel, správná úprava srsti a čisté prostředí. Pravidelně umývejte také lůžko psa.
Odčervování
Pravidelné odčervování je hlavní obranou psa před střevními cizopasníky. Druh a množství odčervovacích preparátů vám doporučí veterinář. Dospělé psy odčervuje jedenkrát za rok, přicházejí-li do styku s dětmi, pak dvakrát za rok. Objevíte.li u psa příznaky infekce, je nutné okamžitě ho podrobit odčervovací kúře, stejně tak udělejte s fenou ještě před pářením. Nutné je i každoroční odstraňování tasemnic. Jakmile zpozorujete ve výkalech její články, začněte s léčbou okamžitě.
Trychofytecie a Favus
Trychofytecie (opar lysivý) a favus (mol) jsou nebezpečná plísnivá onemocnění kůže a srsti, přenosná na člověka. Příznaky:
- lomivost slabých chlupů
- podrážděná, šupinatá a zanícená kůže, mokvavé ekzémy
Léčení
Vyhledejte pomoc veterináře, protože jde o infekční chorobu. Léčí se perorálním podáváním léků nebo speciálními jedovými šampony, ostříháním srsti nebo mastmi nanášenými na kůži.
Veš a všenka
Na zanedbaných psech najdeme dva druhy. Světle žlutá všenka psí se živý odlupujícími se částečkami kůže, nesaje krev. Veš psí propíchne kůži a saje krev z vlásečnic (žádný druh není přenosný na člověka a ni na kočku). Veš je asi 2mm dlouhá, špinavě bílá, malá vajíčka (hnidy) se pevně přichycují na chlupech.
Ošetření insekticidními spreji nebo koupelemi se musí opakovat nejméně třikrát v pěti až sedmidenními intervalech, aby se usmrtily nejen dospělé vši, ale i všechny vylíhnuté larvy.
Blecha
¨Blecha psí se liší od té, která napadá člověka nebo kočku. Může však být hostitelkou dalších psích cizopasníků především tasemnic, ale nejvíc obtěžuje rozsáhlé podráždění kůže vyvolané slinami blechy. Sliny blechy psí obsahují chemické látky, na které je pes alergický, a kromě toho zabraňují srážení krve v době, kdy blecha saje.Příznaky:
- kousnutí zanechává malé červené pupence
- černá drobná zrnka v srsti psa, bleší trus
Některým přecitlivělým jedincům mohou bleší sliny vyvolat rozsáhlý zánět kůže na hřbetu.
Léčení
Ošetřete insekticidním sprejem nejen dům, ale i všechna oblíbená místa psa, košík, lůžko, boudu a pokrývky. Existují tablety a obojky proti blechám, jsou dobrou prevencí. Častější ošetřování sprejem je vhodné zejména v létě (bleší sezóna).
Klíště
Psa běžně napadá klíště obecné. Samička má velký zadeček, který se naplní nasátou krví. Klíště se zachytí v srsti, kde se zavrtá do kůže a saje krev. Obyčejně je nacházíme na spodní části těla, na hlavě a pod předníma nohama na místech s jemnější kůží.
Léčení
Objevíte-li klíště, pokuste se je odstranit. Musíte však vyjmout i hlavičku, protože utržená hlavička obvykle vyvolá zánět a vřed. Napadené místo ošetřujeme teplými obklady a různými koupelemi a mastmi.
Odstraňování klíštěte
Existuje několik způsobů, jak klíště vytáhnout, ale žádný není tak docela spolehlivý. Na klíště nakapeme několik kapek alkoholu, několik minut počkáme a potom tenkou pinzetou prudkým škubnutím uvolíme. Jiným způsobem je lokální použití spreje proti blechám. Klíště zahyne a odstranit je můžeme druhý den. Pravidelný postřik míst, kde se klíšťata obvykle zachycují, je účinný a pomáhá je odpuzovat.
Škrkavky
Je několik druhů hlístů, které cizopasí ve střevech psů. Nejdůležitější z nich, škrkavky, patří do čeledi Ascaridae. Taxocara canis, Toxocara cati a Ascaris leonina žijí v tenkém střevě. Jiné druhy hlístů napadají střevo tlusté, krevní cesty a dýchací ústrojí.
Tento parazit se živí nestrávenou potravou v psích střevech a je mimořádně nebezpečný pro štěňata. Proniká střevními stěnami až do jater a nakonec do plic. Vykašláváním se dostane ven z těla a spolknutím se opět dostává do těla hostitele. Nakažení štěněte se projevuje:
- žloutenkou
- zánětem plic
- křečemi
- ucpáním střev
Čím více štěně roste, tím více škrkavek proniká do svalů a ukládá se v ložiscích klidového stavu. K dalšímu vývoji jsou mobilizovány např. hormonálními změnami březí feny a uvolňují se opět do krevního oběhu a do plic plodů vyvíjejících se v děloze. Tak se vlastně každé štěně rodí nakažené a chovatel by neměl být překvapen, že třínedělní štěňata jsou masivně napadena škrkavkami. Časté odčervování je proto nevyhnutelné.
Přenos škrkavek na člověka
Tento cizopasník se přenáší na člověka (především na děti), ale jen zřídkakdy vyvolá onemocnění. A opravdu málokdy se stává, aby proniknul do sítnice dětského oka a oko muselo být vyoperováno. Při důsledném respektování pravidel hygieny a dostatečně vyvinutém smyslu k odpovědnosti za děti i za štěňata nemohou vyvstat žádné problémy.
Tenkohlavec liščí a měchovec psí
Oba paraziti jsou viditelný pouhým okem. Tito červy způsobují anémii, protože sají krev, průjem nebo celkové zhoršení zdravotního stavu.
Tasemnice
Nejčastějším druhem je tasemnice psí. Přenášejí jí blechy, v nichž se vyvíjejí její larvy. Články tasemnice psí (Dipylidium caninum) se podobají zrnkům rýže,mohou dráždit konečník a pes se proto klouže nebo "sáňkuje" zadkem po zemi nebo po podlaze.
Léčení
Proti všem druhům tasemnic existují moderní účinné prostředky a veterinář vám poradí,jaká a jak často jich máte použít. Jakmile zpozorujete ve výkalech uvolněné články tasemnice, okamžitě začněte s léčbou. Ošetřete psa současně i proti blechám.
Veš
Blecha
Klíště
Škrkavka
Tasemnice

Domácí ošetřování

20. dubna 2008 v 12:32 |  Nemoci a úrazy psů

Domácí ošetřování

VÁŠ PES
Domácí ošetřování
Nemocný pes potřebuje pozornou péči a ošetřování. Po stanovení diagnózy a po předpisu příslušných léčiv veterinární lékař možná povolí, abyste si psa vzali domů, kde se bude uzdravovat a zotavovat. Vaším hlavním úkolem je:
- Připravit psu teplé a čisté místo k odpočinku
- Připravovat chutnou a výživnou stravu
- Kontrolovat zranění a obvazy podle návodu veterinárního lékaře, často vyměňovat podestýlku. Pokud se chce pes venčit, poskytněte mu na vykonání potřeby dost času, aby se nucení neobjevilo uvnitř znovu.
Zahřívání psa
Přesvědčte se, že pes leží v teple a mimo průvan. Přitápění můžete zajistit vhodně a hlavně bezpečně instalovanými infračervenými nebo mléčnými žárovkami, které umístíte do minimální vzdálenosti 60 cm do psa ( o tepelných účincích se přesvědčte tím, že si na psa sáhnete). Účinné jsou také dobře obalené zahřívací láhve.
Krmení nemocného psa
Ztráta chuti k žrádlu je běžným příznakem onemocnění zvířat. Důležité ale je, aby váš pes žral: při zotavování výživu potřebuje. Posaďte se vedle psa na podlahu, nabídněte mu lžičku potravy nebo tekutiny a slovy ho povzbuzujte. Když to nepomůže, krmte ho lžičkou tak, jak ukazuje dolejší obrázek. Výživný hovězí vývar s masem psa psychicky povzbudí a pomůže mu uchovat síly. Na radu veterinárního lékaře přidávejte do vody glukózu nebo speciální vysokoenergetické léky nebo tekutiny. Buďte bez obav, že snad pes pojde hlady,ale pravděpodobně se objeví dehydratace, zvláště měl-li pes průjem nebo zvracel. Přesvědčte se, jestli pije vodu. Jestliže domluva nepomáhá, podávejte vodu lžičkou.
Stravování v nemoci
Pokud veterinární lékař nenařídil speciální dietu, podávejte psu pestrou, chutnou a výživnou potravu zaměřenou na tvorbu tkání. Vybírejte potravu lehce stravitelnou, bohatou na proteiny, jako např:
Tekutiny
- glukóza )dvě kávové lžičky do sklenice vody)
- med - čistý hovězí vývar- huspenina
z telecích hožiček- )teplá) vhodná tekutá potrava, určená nemocným lidem - psí výživná tekutá dieta.
Potraviny
- bílé ryby, nadrobno rozkrájené nejkvalitnější maso, sýr, vařené vejce maso a ryby vhodné pro dětskou výživu, bramborová kaše, vařená rýže, dětské obilné vločky.
Podávání tablet
Veterinárním lékařem předepsané tabletky nerozdrobujte, bývají uvnitř hořké. Pokud pes není těžce nemocen nebo není obzvlášť apatický, budete k tomu potřebovat pomoc. Podobně jako při krmení lžičkou musí pomocník položit psu paži kolem krku, zdvíhat mu hlavu a druhou rukou přidržovat zadní nohy. Druhý ošetřovatel jednou rukou pevně sevře horní čelist a odhrne pysky nad zuby a dásně, druhá ruka tlačí dolní čelist a zasune tabletku co nejdál na kořen jazyka. Aby se tabletka snadněji polykala, vložte ji psu do tlamy, zalijte ji vodou a potom mu tlamu zavřete,abyste ho přinutili tabletu spolknout. Někteří psi sežerou tabletu jen tehdy,když je trochu potřena máslem ,sýrem nebo jinou chutnou látkou.
KRMENÍ PSA LŽÍCÍ
Když bude potrava chutná a pes klidný, pravděpodobně se vám podaří nakrmit lžící. Ale je to práce pro dva. Bezpečnost především! Po každé lžící nechte psí tlamu trochu pootevřenou, aby mohl potravu polykat.Zvláště opatrní buďte na krátkonosá plemena jako mops, pekingský palácový psík a buldok: mohou kousat a mívají dýchací potíže (Problémy krátkonosých plemen).
1) Pomocník poklekne nalevo od psa, pravou rukou mu pozdvihne hlavu a levou rukou mu podrží tlamu.
2) Krmič tak získá možnost vpravit psu do tlamy z pravé strany lžičku a lék vylít do kapsy vytvořené z pysku a dásní. Při podávání hustší potravy musí pomocník sevření poněkud uvolnit, lehce podrží nos.
VÝROBA ALŽBĚTINSKÉHO LÍMCE
Je to užitečná ochranná pomůcka, která má zabránit,a by se pes škrábal na hlavě nebo v uších, aby tlapami dráždil hlavu nebo oči, aby se ohlížel a olizoval, nebo se kousal do zadních končetin. Můžete si jej zhotovit sami. Vezměte kbelík ( z plastu) asi pětilitrový pro malé psy, desítilitrový pro větší psy. Ve speciálních prodejnách je k mání hotový.
1) Horkým nožem odřízněte dno kbelíku, asi ř cm od okraje a s mezerou asi 5chm udělejte otvory
2) Otvory protáhněte 5 cm široké obinadlo a mezi každým otvorem udělejte přiměřeně velkou kličku na provlečení obojku.
3) Kličkami provlékněte obojek, nasaďte kbelík psu na hlavu a táhněte obojek jen tolik, aby psa neškrtil.

Kam dál